K EDS jsem se dostala velmi zajímavou cestou. Bylo to jednou večer, když jsem šla ze skupinky, na které jsme si četli Bibli. Volal mi náš vedoucí mládeže a s naprostým nadšením v hlase mi vysvětloval, že mu zrovna přišel email, že bych mohla na rok odjet někam pryč na Slovensko jako dobrovolník a že si myslí, že by to pro mě mohla být vážně dobrá zkušenost. Moje první reakce byla: „Ne. Ne, to prostě nemůžu.” Byla jsem v šoku.
Nikdy jsem si moc nevěřila, byla jsem spíš člověk, který rád sní o tom, jak moc by chtěl procestovat svět, začít chodit do tanečních, jít na nějakou úžasnou vysokou, no zkrátka dělat něco smysluplného. Nevěřila jsem ale, že bych tyhle mé sny mohla taky někdy uskutečnit, zrovna já.
Nikdy předtím jsem neopustila teplo domova. Doma je bezpečno. Znáte to. Všechny znáte, všichni znají vás, mají vás rádi. Máte „svoji” službu ve sboru... a já se časem usadila. Přirozeně jsem z těch všech nových věcí měla strach, takže moje první odpověď byla ne.
Pak jsem nad tím ale začala přemýšlet a co bylo hlavně důležité – konzultovat to s Pánem Bohem. Když se mi to rozleželo v hlavě, došlo mi, že jsem si o to vlastně říkala. Už delší dobu jsem byla bez pořádné práce, nemohla jsem žádnou najít a dlouho jsem se modlila k Pánu Bohu, ať mi něco pošle, nebo ať mi ukáže, co má se mnou teda v plánu. A On ukázal.
Při jednom ranním studiu Bible, když jsem četla verš Gal 2, 20, jsem si uvědomila jednu pro mě velmi důležitou věc, a to tu, že chci dělat to, co má pro mě Pán Bůh připravené, a moc se těším na to, co to bude tady v Žilině.
Jsem ukřižován s Kristem. Nežiji už já - Kristus žije ve mně! Svůj život v tomto těle žiji ve víře v Božího Syna, který si mě zamiloval a vydal za mě sám sebe. (Gal 2, 20)
Tady ve sboru se mi moc líbí. Na bohoslužbě jsem byla sice zatím jen jednou, ale úplně mě uchvátilo množství chval. Ráda chválím Pána Boha, takže tohle mi sedlo do noty. Jsem moc ráda, že tady můžu být, a těším se na další nové zážitky a zkušenosti.
Při jednom ranním studiu Bible, když jsem četla verš Gal 2, 20, jsem si uvědomila jednu pro mě velmi důležitou věc, a to tu, že chci dělat to, co má pro mě Pán Bůh připravené, a moc se těším na to, co to bude tady v Žilině.
Jsem ukřižován s Kristem. Nežiji už já - Kristus žije ve mně! Svůj život v tomto těle žiji ve víře v Božího Syna, který si mě zamiloval a vydal za mě sám sebe. (Gal 2, 20)
Tady ve sboru se mi moc líbí. Na bohoslužbě jsem byla sice zatím jen jednou, ale úplně mě uchvátilo množství chval. Ráda chválím Pána Boha, takže tohle mi sedlo do noty. Jsem moc ráda, že tady můžu být, a těším se na další nové zážitky a zkušenosti.
Žiadne komentáre:
Zverejnenie komentára